NOVÁ POVÍDKA- Black & White, 1. kapitola

26. února 2007 v 18:18 | Sep |  Black & White
* KE STAŽENÍ- ZDE
Vkládám jsem svou novou povídku Black & White, kterou jsem včera dopsala. Patří do žánru komedie/parodie/romantika. Příběh pojednává o životě v sídle Fénixova řádu o vánočních prázdninách. Nechte se tedy překvapit, doufám, že vás to nijak nepohorší a neusnete přitom. :-)) Počítám, že s mýma kravskýma :D kapitolama z toho nakonec vyjde trilogie, alespoň to tak mám v plánu.
* Jinak děkuji moc mým inspiracím (C. D. Payne- Mládí v Hajzlu a také Bandě Trotlů a jejich Páru Pařmenů) bez Vás bych to opravdu nenapsala.

Zdravím! Jmenuji se Harry Potter, nebo také chlapec, který přežil, ale dlouho už žít nebude. Ptáte se proč ta přezdívka???? To je jednoduché, tak se pohodlně usaďte, ať vám můžu povyprávět naprosto normální příběh z kouzelnického života, který se nebude odehrávat nikde jinde, než v hlavním štábu Fénixova řádu, tedy v sídle rodiny Blackových.
*****************************************************
Bylo právě nádherné ráno 22. prosince roku 1996 a celý dům se teprve pomalu probouzel. Ne, vlastně paní Weasleyová byla už dávno vzhůru, ale přece se poloviční čarodějka zkřížená s netopýrem nepočítá. Jen ona může být vzhůru v tuto nekřesťanskou dobu.
Chtělo se mi ještě spát, takže jsem naprosto ignoroval Hermionu, která se mě a Rona snažila dostat z nádherně měkoučké a vyhřáté postýlky a její domluvy mi byli však víte kde…… u mandragory. Tedy, až do té doby, než jí úplně ruply nervy a vylila na chudáka Rona kýbl studené vody a stejný osud čekal i mě. Teď upřímně lituju, že je plnoletá a dávala velký pozor při formulích. Nezbývá mi tedy nic jiného, než své milované lože opustit , utéct do koupelny a obléct si co nejmíň odrbané oblečení, aby zase neměla paní Weasleyová řeči, když vůbec, ale absolutně vůbec nic neví o nedbalé eleganci. Už se ani nenamáhám nějak zasahovat do vlasů, stejně to nemá cenu.
Za rekordní dvě minuty jsem hotov a jdu se podívat, jak je na tom Ron. A vidím, že dobře. Na úplně promočené posteli leží Hemiona zabalená do úplně promočené peřiny a Ron na ni obkročmo sedí, s pohledem dravce upřených na ni a s její hůlkou v ruce. Vůbec netuším, jak se mu to povedlo, ale spiklenecky na něj mrknu a on mi to oplatí pohledem: "Teď si to vypije!" Vyřkne kouzlo a malý pramínek vody se skutálí Mii po tváři. Ronova tvář se přibližuje k její, až jí mokré místečko………….no nic, raděj vám to tu nebudu dál popisovat, jelikož jsem ještě jsem nesnídal a jejich perverzní techniky nejsou vhodné pro člověka tak umělecky založeného jako já.
Dám si teda rychlou zpátečku a kráčím si to směrem do kuchyně. Ještě u schodů zastihnu svou milovanou, která mi dá lahodný předkrm v podobě polibku a pokračuje se mnou, v ruku v ruce, až do jídelny.
Tam nás čeká má budoucí tchyně s širokým úsměvem na tváři a na uvítanou mi dá mlaskavou pusu na tvář. Nechápu, proč to furt dělá. Asi mi to dělá schválně, abych tu její rtěnku nemohl nikdy smít a ona mě měla označkovaného nálepkou ZEŤ. Ginny právě domlouvá matce, ať mi dá pokoj a ať tolik neslintá a nachystá snídani. Poté paní Weasleyová odejde, abychom měli "soukromí" a má milovaná mě začne krmit soustíčky lívanců.
Asi za 10 minut přichází Remus s Tonksovou, ne s Nymphadorou, s úsměvem na tváři a Tonksová podává našemu krotkému vlkodlakovi skleničku s džusem, kterou na něj ani nevylila. Poté Remus rozevřel noviny s společně si četli nejnovější události, útoky smrtijedů, vraždy a takové ty milé věci.
Zanedlouho se přišourali i Ron s Hermionou, oba úplně načesaní a vyžehlení, aby si někdo nemyslel kdoví co. Dojem ale zkazil asi pěticentimetrový cucflek na Hemioniném krku, kterého si nevšimli. Oba zrudli jako pivoňky. Remusovi málem vystřelil knír, Tonksové se začali samovolně zbarvovat vlasy dočervena, Ginny nasadila elegantní úsměv a já se zazubil na Rona. Oba dva tedy přistoupily ke stolu a oddechli si, že smích se nekoná a Ron mi nenápadně, aby ho Herm neviděla, mi zazubení oplatil. Snídaně pokračovala naprosto v klidu, já se bavil s Ronem a famfrpálové sezóně a děvčata si o něčem špitali a chichotali se- takže asi vím, o čem.
Panovala příjemná nálada plna lásky, ale pouze do té doby, než se z vedlejší místnosti ozval šramot a poté následné zařvání:
"Kráturo, ty hnido jedna plesnivá!" a první, co jsme viděli, byl letící domácí skřítek, který prorazil dveře a přistál rovnou na našem stole.
Za ním se přihnal můj dlouhovlasý a teď dosti rozzuřený kmotr, který skřítka chňapl za krk a hodil s ním přes půlku místnosti. Má milovaná jen nevěřícně zírala a Hermiona se urychleně dala do hádky s člověkem, který byl 12 let v Azkabanu, ač neprávem. Blesky jim sršeli z očí a Sirius se přestal soustředit na Kráturu jen proto, aby se naplno věnoval nebelvírské primusce. Hádka nabírala obrátky, Lupin ani nestačil ceknout a byl odpálkován oběma, zdálo se, že se už chýlí i ke rvačce, když v tom vyletěli již jen tak tak držící dveře z pantů a s ním přišel i hromový řev:
"CO- JE- TO- TU- ZA- BINEC!!" zařvala jako medvěd ani ne 160 centimetrů vysoká, nebo nízká? paní Weasleyová.
Když se ti dva konečně vykoktali, vyčetla jim všechno, od dětinského chování, až po cucflek na krku. Cucflek na krku??? A řev začal nanovo, tentokrát mezi paní Weasleyovou, Ronem a Hermionou. Už předem bylo jasné, kdo bude vítěz.
My ostatní, počítám i Siriuse, jsme se potichu vypařili do vstupní místosti a čekali, až řev utichne. Mezitím, s ledovým pohledem a bez jediného slova rozloučení, odešel Sirius do ložnice, zřejmě trucovat. Ani ne za pět minut vyšli hříšníci i s paní Weasleyovou, která byla v obličeji ještě trochu brunátná a vrátili jsme se dosnídat. Herm i Ron byli dost zamlklí, ale ještě než jsme dojedli, pronesl Ron osudnou větu:
"Viděli jste jak Krátura letěl??? To bylo něco!" a od té chvíle s ním už Hermiona nepromluvila. Teda promluvila, ale až navečer, kdy jsem se vracel od Ginny, která mi dala pusu na dobrou noc a já nechtěně přes dveře zaslechl sténání a vrzání postele. Doufám, že mi nezaprasili postel! Teď už jsem navždy poznamenaný, ale kde mám teď kruci spát??? Ustlal sem si teda v pracovně na takové prastaré pohovce, snad z ní nechytnu vši, nebo nějakou jinou havěť.
***********************************************
Následující tři dny nestojí ani za řeč, až na to, že Ron dostal od Hermiony růžové trenky s králíčkama. Já koupil své milované na radu Hermiony zlatavý společenský hábit, který si asi před měsícem zkoušela v Prasinkách a určitě v něm bude vypadat fantasticky, ostatně, jako vždy. A má sladká Ginevra mi darovala řetízek s písmenem H, který teď nosím na hrudi a nikdy ho nesundám.
A právě v tyhle dny se našla i jedna výjimka. Ne, nebyl to Krátura, který je příjemný asi tak, jako osina v zadku. Byl to Sirius. Ten usměvavý, temperamentní chlap, na kterého je spolehnutí a vždy mi pomůže, jakoby úplně zmizel. Nahradil ho mrzutý, jakoby o deset let starší chlap, který se dívá na zamilované páry jako na malomocné a nemá jediné dobré slůvko.
A vlastně, jak tak přemýšlím, nebude to tím, že je sám????
Ale on není sám, má přece nás. V tu chvíli mi ale začne mluvit v hlavě nějaký hlásek- "Ale to je přece něco jiného!" "Je přece rozdíl, když jsi s Hemionou a něco úplně jiného, když s Ginny." Ten hlas měl pravdu a já věděl jistě, ŽE MUSÍM NAJÍT SIRIUSOVI PŘÍTELKYNI!!!
Když jsem se s tímto geniálním plánem svěřil těm dvěma a mé milované, zprva hleděli nechápavě. Poté však vzdali hold mé chytré hlavě a společně jsme začali sepisovat seznam, co by měla Siriova partnerka mít:
"Přece velký prsa! To je jasný ne??" začal Ron. Hermiona se na něj pronikavě podívala, poté se zadívala do svého výstřihu a poté se s úsměvem vrátila k Ronovi.
"Musí být chytrá!" ozvala se Hermiona.
"A také zábavná," řekla má milovaná.
A já si napsal, že ji musí bavit famfrpál, jinak by to přece nešlo, ne???
Celé dopoledne jsme zabili tím, že jsme sepisovali seznam, který má teď úctyhodných 256 položek. Sem zvědav, která je všechny splní.
*******************************************
Druhý den jsme trávili samými příjemnými věcmi (Já u Ginny v pokoji, Ron u Hermi) a den tak poklidně ubíhal a my jsme šli na večeři. Právě jsem si rozepínal pásek u džínsů, které mi byli už značně malé, když v tom přišel Lupin s Tonksovou a ještě jednou osobou.
Tou osobou byla žena. Měla hnědé vlasy sepnuté do nedbalého drdolu, příjemné rysy v obličeji, ikdyž mohla být stejně stará jako Lupin a na sobě měla černý hábit protkaný stříbrnými nitěmi.
"Harry, Hermiono, Rone, Ginny………no prostě všichni, co jste v této místnosti, chci vám představit svou bývalou spolužačku Elizabeth Whiteovou , která se dnes stala novým členem Fénixova řádu. Nejprve si ta "paní" se všemi potřásla pravicí, pak její zrak spočinul na nás, hlavně tedy na mě:
"Ani se vůbec nemusím ptát. Nazdar Harry," a natáhla svou pěstěnou ruku. Potřásl jsem si s ní, mimochodem, stisk má pořádný.
"Podobáš neuvěřitelně Jamesovi, ale oči, ty máš," …zarazila se…." Ale to už ti určitě říkal každý. Sem ale zvědavá, jaké jiné vlastnosti si po Dvanácterákovi zdědil."
Docela sem zíral, ona zná tátovu přezdívku. Tak sem se jí zeptal a ona odpověděla:
"No, od pátého ročníku jsem hrávala v kolejním družstvu s tým tátou, který byl náš kapitán. Byla jsem střelec, viď Moony," a mrkla na jmenovaného.
Být Tonksovou, tak si Lupina hlídám.
"A jaká je vaše profese?" ozve se má milovaná.
"Pracuji na ministerstvu jako bystrozorka. Mám o něco vyšší funkci, než tady Nymf……teda Tonksová."
Ron se právě ptal, kolik černokněžníků už pochytala a mě přišlo divné, že jediný člověk, který ještě nepromluvil, je Hermiona. Jindy je celá žhavá, vymámit z Tonksové nějaké informace o jejím povolání, a teď tady mlčí jako leklá ryba. Měla divný výraz ve tváři, pokrčené čelo, že se jí málem ztratilo obočí a najednou promluvila:
"A paní Whiteová, jste vdaná??" a tvářila se jako nevinnost sama, což bylo v jejím případě obzvlášť děsivé.
"U Merlina, proč se jí na to ptá??? Co tím sleduje???" a tvářil jsem se jako lehce po matoucím kouzlu.
"Ne, Hermiono, jsem stále svobodná. A můžete všichni mi říkat Elizabeth."
Díval jsem se stále na Hermionu, které se teď na tváři objevil vítězný úsměv, skoro jako ten, když dostane plný počet bodů za domácí úkol. Myslím, že nejsem sám, kdo je tak trochu zmatený, má milovaná přeskakuje pohledem ze mě na Herm a Ron?? Ten mi přijde spíš, jako ten trol v 1. ročníku, když mu na hlavu dopadl kyj. Mimochodem, z těch trolích holubů se mi ještě teď leskne hůlka jako nová, a to sem ji ani jednou neleštil. Fakt doporučuju!!
Lupin a ostatní si šli dát (oni tomu říkají) skleničku a Elizabeth tu zůstává a odpovídá na naše zvídavé dotazy. Musím říct, že je to príma ženská, ani se neurazila, když se jí Ron zeptal na velikost podprsenky. Hermioniny dotazy byly čím dál tím víc osobnější, když v tom mi to konečně docvaklo! DÁME SIRIA A ELIZABETH DOHROMADY!
A když jsem se Elizabeth zeptal na oblíbené famfrpálové družstvo, Herm se nenápadně zazubila a kývla hlavou.
Asi po hodině takového vykládání a ničem ("A kolik je potřeba Cruciatů, aby člověk zešílel??") a podobně, vyšli dospělí ze salonku. Remus říkal, že prý jsou v náladě, já tomu říkám, že se zpráskali jak …, no, to nebudem řešit.
Poté všichni střízlivý, tj. já, má milovaná, ti dva a Elizabeth jsme pomáhali, všem těm lidem v náladě do schodů. Mají štěstí, že paní Weasleyová, je nalitá taky, nebo by je pořádně seřvala.
Zrovna jsme všechny dotáhli do mezipatra, když v tom vyletěl můj milovaný kmotr, co že je to tu za bo…..nepořádek. Tichošlápek zaregistroval novou osobu v domě a potom to začalo být opravdu zajímavé:
"Siriusi??" a podívala se na něj svýma modrýma očima.
"Vy mě znáte? Kdo k sakru…", bystrozorka ho však zasakrovat nenechala a skočila mu do řeči:
" A pamatuješ si tohle??"……….. "Blacku, i Srabus má větší sex-appeal než ty!" a ušklíbla se. No jo, školní léta jsou školní léta.
"Liz??" podíval se překvapeně na pozorně zkoumal tvář dospělé ženy. A opravdu rozeznal každý rys na její tváři i po tolika letech. Stejně krojené rty, zvídavé oči, šibalský úsměv. To vše tam pořád bylo.
I ona pomalu rozeznávala stejné rysy, hodně se změnil a pobyt v Azkabanu mu hodně vzal, ne však jeho oči, kterým podléhala polovina dívek na škole.
Společensky unavení se nějakým způsobem doplazili do svých ložnic. Jen my jsme byli svědky této scény.
Sirius se začal pomalu přibližovat k bývalé spolužačce,……..my přestávali dýchat……., když v tom se zastavil, otočil se a zmizel ve svém pokoji!!!
Zatím, co jsme se vzpamatovávali ze Siriusova nepochopitelného jednání, Elizabeth zmizela ve svém pokoji. Spadla na postel. Něco ji trápilo, ten vyčítavý a bolestný Sirisův pohled, ještě předtím, než zmizel za dveřmi. A věděla, že smazat minulost bude těžké.
**************************************************
Poté scéně jsme ještě chvíli diskutovali, Hermiona tvrdila, že to mezi nima skutečně zajiskřilo (až tak, že málem vyhodili barák),ale bude to prý ještě chvíli trvat, než je dáme dohromady.
Ani se mi nechtělo loučit, nechtěl jsem se odloučit od rtíků své milované, ale nakonec se sama ode mě odtrhla. Miluju, jak je počestná! Ale rozloučili jsme se asi brzy, protože ty dvě zvířata (Ano, mám na mysli Rona a Hermionu) se na sebe lepily jako pijavice asi ještě pět minut, než sem Rona násilím odtáhl do pokoje. Ještě teď se divím, že má Herm celý obličej, když se Ron do toho tak pustil.
Oblékli jsme si pyžama a vlezli do postelí. Chvíli jsme si samozřejmě povídali o holkách, ikdyž Ron je trochu háklivej na to, když mu líčím všechny líbačky s jeho sestrou. Neměl jsem zájem o monokla, a tak jsem raděj přešel k famfrpálu.
Byl to docela náročnej den, takže neuběhlo ani půl hodiny a usnuli jsme.
Doufám, že zase Ron nebude vykřikovat ze snu, že nechce, aby ho Hermiona kousala či co, jelikož ta včerejší šou stačila na to, aby mě lidožravá Mia ve snech strašila ještě dalších pět let. Dobrou noc!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 šarlot šarlot | Web | 28. února 2007 v 17:56 | Reagovat

tak to je vážně super kapitola!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A kdy bude další????????????

2 Nimloth Nimloth | E-mail | Web | 12. dubna 2007 v 12:27 | Reagovat

super =´D

3 Niky Niky | 21. května 2007 v 13:57 | Reagovat

Super!!!Dávám 100% a těšim se na další kapču.

4 hermiGinnka hermiGinnka | Web | 25. srpna 2007 v 18:26 | Reagovat

Upelně supa povídka a kdy bude pokráčko???:)

5 Story-teller Story-teller | Web | 11. listopadu 2007 v 11:02 | Reagovat

To je supeeeeeeeeeeeeer!!!!

Kdy bude dalšíííííííííííííííí?????????

(Omlouvám se ten výlev, lae fakt by to chtělo další... ;D )

6 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 1. ledna 2008 v 22:14 | Reagovat

:D To je fakt mazec... :) Skvělí nápad to s tím, aby našli Siriovi holku... :) Dašlí kapitolku si rozhodně přečtu.... :)

7 Jane245 Jane245 | Web | 4. ledna 2008 v 14:06 | Reagovat

Rehocem sa tu ako sprosta :D:D velmi dobra poviedka :D

8 Annie Annie | Web | 5. ledna 2008 v 19:37 | Reagovat

:D:D:D:D Tak z tohohle příběhu vážně nemůžu, víš že si skvělá komediantka? :D Je to skvělý a už skoro rok to čeká na pokračování, myslím že by tohle stálo za to ;))

9 KiVi KiVi | Web | 6. ledna 2008 v 15:33 | Reagovat

tak tohle byl naprostej mazec!!:D:D u toho konce jsem třískala hlavou o klávesnici jak sem se chechtala:D skvělý pokračuj:))

10 Eliota Eliota | Web | 15. ledna 2008 v 19:03 | Reagovat

wow, no já se chlámala celou dobu čtení :D

11 netri netri | Web | 8. února 2008 v 21:31 | Reagovat

Heh...tak tohle je hukot...Ronánek je nějakej nadrženej...

12 Snehulka Snehulka | 10. dubna 2008 v 16:46 | Reagovat

BOMBA DALSI KAPITOLU HNED!!!!!!!!!!

13 Ivi Ivi | Web | 20. června 2008 v 15:25 | Reagovat

Už bude půl roku pryč...

Vážně by to chtělo další kapitolu...

14 NiKiTa NiKiTa | 20. srpna 2008 v 19:28 | Reagovat

Takže vážně můžeš napsat další kapču k týdle upa supr povídce!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama